Kobudo je okinavský boj se zbraněmi. V Koryukan Praha se věnujeme stylu Yamane-ryu. Tento styl založil Chinen Masami (1898-1976), jehož dědečkem byl slavný mistr kobudo, Chinen Sanda. Název se skládá ze 3 znaků:

1) "Yama" což znamená "hora"

2) "Ne" což znamená "kořeny, základna"

3) "Ryu" což znamená "proud"

Volný překlad tedy zní: "styl od úpatí hory". Název měl popisovat místo, odkud styl rodiny Chinen pochází, tedy vesnici Samukawa v okinavském Shuri. Jedním ze slavných žáku Chinena Sandy byl Oshiro Chojo. A jeho přímým žákem byl O'Sensei Kinjo Hiroshi, který byl učitelem Patricka McCarthy.

 

Trénink Kobudo se skládá z několika aspektů:

1) Junbi undo - průpravná cvičení pro seznámení se zbraní a trénink manipulace

2) Kihon - základní techniky

3) Kata - solo sestavy

4) Futari Geiko - sestavy / drily s partnerem

Velká část principů Yamane ryu kobudo se uplatnuje i při boji beze zbraně. Více informací o historii Yamane ryu zde:  https://www.koryu-uchinadi.com/yamane-ryu/

Zbraně, se kterými cvičíme

Bo - dlouhá tyč
Bo je nejstarší a nejrozšířenější zbraní okinavského Kobudo. Společně se Sai používali Bo okinavské bezpečnostní složky v obdébí Ryukyu. Jedná se o hlavní zbran Yamane ryu. S Bo se cvičí 7 kata. Zároven jde o jednu z nejefektivnějších zbraní díky jejímu dosahu a možnosti útočit oběma konci. 
 
Sai - trojzubec
Sai je trojzubec, připomínající malý meč. Sai ovšem nemá ostří. Může být kulatého nebo osmiúhelníkového tvaru. Délka je většinou podle předloktí uživatele. Společně s Bo se jednalo o zbraně okinavských ozbrojených složek. Záštity Sai se dají využít  k hákování nebo zachycení soupeřovi zbraně. 
 
Nunchaku
Zbran, kterou proslavil Bruce Lee. Díky její skladnosti se jednalo o zbran určenou na sebeobranu. Kromě úderů se dá velmi dobře využít při boji zblízka nebo ke kontrole soupeře. 
 
Tonfa 
Jedna z mála zbraní, která se dodnes používá. Tradičně se používá v páru. Na tréninku se věnujeme i modernímu boji / sebeobraně s Tonfou. 
 
Kama - srp
Kama vychází z tradičního farmářského nářadí a většinou se používá v páru. Využívá se k sekání / bodání čepelí, ale k útoku se dá využít i tupá strana nebo držadlo. Kvůli svému netradičnímu tvaru je trénink o trochu náročnější, než u jiných zbraní. Většina technik je uzpůsobena pro boj proti Bo. 
 
Eku - pádlo
Tradiční okinavské pádlo, kterému se říká Eku (také eiku, ieku, iyeku), podle dřeva, ze kterého se nejčastěji vyrábělo. Jedna ze specifických technik této zbraně je hození písku ze země na soupeře. Eku sice nemá dosah Bo, ale díky ostřejším hranám je velmi nebezpečnou zbraní v rukách zkušeného bojovníka.
 
Tinbe Rochin - štít a krátké kopí
Jedná se o jednu z méně známých okinavských zbraní. Tinbe (štít) může být dřevěný, kovový nebo tradičně z želvího krunýře. Rochin (kopí) má většinou délku předloktí a je zakončeno ostřím různých tvarů. Místo kopí se někdy používá mačeta. 
 
Tanbo - krátká tyč
 

 

ZBRANĚ